Warning: join(): Invalid arguments passed in /data/web/virtuals/55530/virtual/www/index.php on line 3
MEGATEST: Sportovní endura do 350 ccm | Husqvarna Promoto

MEGATEST: Sportovní endura do 350 ccm

full_p1a6om3fjag29c34v021joe1a134Čtyřdobá sportovní endurka do 350 cm3 jsou nejen špičkovým soutěžním náčiním pro profesionály, ale také tou suverénně nejoblíbenější kubaturou mezi hobíky. A rovněž tou nejprodávanější. Který z modelů 2014/2015 je nejlepší?

Do dnešního srovnávacího testu jsme pro vás vybrali zástupce čtyř evropských značek, kteří se snaží zaútočit nejen na světová pódia v endurových soutěžích, ale především na peněženku nás, nadšených hobíků. A přesně z nich je, až na výjimku šestinásobného německého mistra v motokrosu Didiho Lachera, náš mezinárodní testovací tým složen. Tím nejnadšenějším je zřejmě český kolega Martin, který s endurem teprve začíná. K posouzení kvalit strojů tak máme k dispozici spektrum jezdců dobře odpovídající endurácké realitě. A na podobně pestrém terénu jsme také testovali – počínaje motokrosovou vložkou, lesními traily a umělými překážkami na endurotrati konče. Naším úkolem bylo jediné: zjistit, kdo tomuto segmentu vládne dnes. Od roku 2012 je to totiž velmi jednoznačně KTM 350 EXC-F, která tuto kategorii de facto založila. A ukazuje se, že lidé si to stále velmi dobře pamatují. Ročně se po světě právě tohoto modelu prodá přes 7000 kusů, čímž se právě tato KTM stává tím nejprodávanějším sportovním endurem vůbec.

Netrvalo dlouho a úspěch Rakušanů konkurenci doslova zmobilizoval – například Betu. Ta představila pro letošní rok horkou novinku v podobě modelu RR 350 EFI, jak již název napovídá, osazenou poprvé v historii značky vstřikováním. Inovacemi vyzbrojená je však také Husqvarna. Její záď je kompletně tvořena z plastu a tvoří tak také podsedlový rám. Oproti KTM je však vybavena – stejně jako Beta – zadní jednotkou s přepákováním. Velmi sebevědomě se prezentuje také Sherco. Právě tento výrobce z jižní Francie vyzbrojil svá endura jednotkou vstřiku jako úplně první evropský výrobce již v roce 2004. Ačkoli je Sherco značka stará ani ne dvanáct let, probíhá kompletní vývoj i výroba motorů pod jednou střechou v Nimes. Všichni bez rozdílu dnes chtějí jediné – svrhnout KTM z trůnu nejprodávanější třistapadesátky.

Sherco 300 SEF-R

 

Sebevědomá Francouzka se pouští do boje s hendikepem 50 cm3. Její motor je totiž převrtanou dvěstěpadesátkou, což je také jednou z hlavních příčin, proč se jednoválec s rozvodem DOHC chová naprosto rozdílně než zbývající konkurenti – miluje a vyhledává otáčky. Na běžné motokrosové či cross-country trati to není až takový problém, v zatáčce si stačí při výjezdu pomoci spojkou, aby v motůrku chytly jaksepatří saze a z toboganu pořádně vystřelil. 43 koní silný motor lze vytáčet až do 13 000 1/min, což je v průměru o 1200 otáček výše než zbývající testované stroje. Oč radostněji jde motor za plynem, o to pozornější musí být jezdec – a o to náročnější je jízda.

Jakmile vám totiž spadnou otáčky, chvíli trvá, než se třístovka opět sebere, zatímco konkurence Shercu ujíždí. Zvyk vyžaduje také chování motoru při dobrzďování před zatáčkou: krokové motorky ponechávají škrticí klapky vstřikování Synerject pootevřené, což se má zamezit nežádoucímu brzdnému efektu čtyřtaktu při zavřeném plynu. V reálu to ale vypadá tak, že zavřete plyn a jdete na brzdy, nicméně motor si samovolně zvýší otáčky a ještě trochu přidá, což může zpočátku vylekat.

V čem naopak Sherco boduje, je podvozek, který je v této kategorii tím nejlépe ovladatelným. Na krosové trati se vodí s lehkostí jen jemnými impulzy do stupaček, velmi přesně drží vytčenou linii a navzdory námi naměřené hmotnosti 110 kg působí mnohem lehčeji než 109 až 116 kg vážící konkurence – opravdu klobouk dolů! Tuto „velmi snesitelnou lehkost bytí“ oceníte především v těžkém terénu, kde se skvěle vybalancované Sherco šplhá po kamenech jako kamzík. Volitelný přepínač dvou palivových map na řídítkách z nabídky příslušenství ani nevyužijete. I na „ostrou“ mapu je výkon motoru čitelně dávkovatelný, a umožňuje proto pomáhat si přizvednutím předního kola. Trialová škola se tu prostě nezapře. Jediné, co tak pocit harmonie narušuje, je příliš tvrdě reagující přední vidlice z dílny WP. Čím náročnější a uklouzanější terén, tím méně oněch 50 kubíků postrádáte – hledání trakce je na uzoučkých lesních pěšinách a výjezdech s touto Francouzkou radostí.

Sherco se nám tu představuje jako čistokrevné a dobře zpracované enduro, kterému na špičku a lepší než čtvrté místo v konečném hodnocení chybí (kromě oněch 50 kubíků zdvihového objemu navíc) pouze trocha jemné práce na naladění podvozku a motoru se vstřikováním.

 

Beta RR 350 EFI

 

Přesně takové, jakou v posledních letech předvedl toskánský výrobce endur. Jako by nestačilo, že vlastními silami vyvinutý a vyrobený motor s ventily ovládanými vahadly má také oddělené mazání pro převodovku a motor, a patří tedy vůbec k tomu nejmodernějšímu, co si lze do bláta pořídit. Tím spíše, že pro letošek osadili právě tento zdvihový objem vstřikováním od stejného dodavatele jako u Sherca. V tomto případě však funguje Synerject prvotřídně: bezproblémové starty, bezprostřední reakce na plyn a opravdu jen minimální zvýšení otáček při zavření plynu. Zdá se, že vše je tedy pouze otázkou správného nastavení – a již zmíněné péče. Čtyřventil doslova visí na plynu, nevibruje, je velmi jemný a dává vám chuť jednotlivé rychlosti pečlivě dotáčet.

Oproti loňské verzi, která točila přes 12 000 1/min, se maximální otáčky letošní řady pohybují pouze do 10 500 1/min. Dlužno dodat, že ani ty tento motor vlastně vůbec nepotřebuje. Jeho bezkonkurenční síla je ve středním poli otáček, tady deklasuje všechny soupeře svým dokonalým vychováním. Vzhledem k precizně řadící převodovce rádi Betě odpustíme ty tři koně, které jí v poslední třetině pole otáček na KTM a Husqvarnu chybějí.

Vysloveně na enduro, tedy spíše měkčeji, je nastaven podvozek. Pochází z dílny Sachs a třeba na kamenitých polích či při jízdě přes spadlé stromy a oslizlé kořeny udává tón a vede se s hravostí trialového speciálu. Toto nastavení má však také svou stinnou stránku a ta se ukazuje na tvrdé a rychlé MX trati, kde podvozkové komponenty chodí při ostrém tempu na doraz. Zřetelně výše uložená hlava řízení, která Betě propůjčuje trialovou hravost, zase neumožňuje zatížit v zatáčkách přední kolo s takovým důrazem jako u ostatních endur. Florenťanka se však otevřeně prezentuje jako hardenduro, a ne motokros. Tady funguje po všech stránkách opravdu skvěle a jako každá správná Italka navíc i moc dobře vypadá. Druhé místo si zaslouží plným právem.

 

KTM 350 EXC-F

 

Opravdu jsme se nespletli? Čestné třetí místo pro dosavadní královnu na trůnu této objemové kategorie? KTM přitom neztratila nic ze svých kvalit, kterými ohromila profi i hobby jezdce hned po svém příchodu. Se svými 109 kilogramy je stále tou nejlehčí a se 46 koni stále tou nejsilnější a díky živelnému nárůstu výkonu motoru také tou nejostřejší z dnešní čtveřice testovaných. A v tom je tak trochu její potíž, je prostě příliš ostrá a ve srovnání s Betou i Huskou také náročná na řízení. Potenciál této KTM docení především ti, kteří už vědí jak na to a nebojí se na trati přiložit ruku k dílu.

 

Husqvarna FE 350

 

Člověk by chtěl říct, že nové Husqvarny nejsou ničím jiným než převlečenými „oranžádami“ s přepákováním. Jenže ono to tak jednoduché není, protože dojem při jízdě je opravdu citelně odlišný od dojmu, kterého nabudete ve stupačkách KTM. Lehkou, hravou a díky tomu také trochu neposednou příď EXC byste u FE hledali marně – tady je frontální partie decentně vyvážená a velmi neutrálně reaguje. Přední kolo se díky tomu směruje do kolejí s maximální přesností, v jílovitém terénu se zakusuje do podkladu a nemá takovou tendenci klouzat ze zatáčky ven.

Za tyto bez nadsázky příkladné vlastnosti vděčí Husky své nové čtyřkomorové přední vidlici, která sice pochází od stejného výrobce WP (spadajícího rovněž pod křídla Rakušanů), ale hraje trochu jinou ligu než podvozky KTM a Sherca. Zadní jednotka s přepákováním skvěle koresponduje s přední vidlicí a díky svému citlivému nastavení dokáže obsáhnout široké spektrum terénů. Pozměněné sání motoru jinak zcela identického s KTM (kvůli uložení zadní jednotky) stojí Husky v nejvyšším pásmu otáček pár koní. A ani nástup motoru není tak spontánní jako u Bety či EXC.

Jenže ani jedno není u endura nutností – tady potřebujete trakci za všech okolností a dobrosrdečný agregát Husky vám ji dává zcela nenuceně v jakémkoli pásmu otáček – nic z této čtveřice nedovede jezdci dát jasný cit pro zadní kolo jako FE. Spolu se širokým pásmem využití podvozku, jeho neutrálním chováním a potentním motorem s homogenním nárůstem výkonu tak vyjde vstříc největšímu počtu angažovaných hobíků i čistokrevných profíků právě nová Husqvarna.

 

Verdikt

 

1. Husqvarna FE 350
I malé změny mohou mít velké následky: jiný podvozek a nastavení motoru dokázaly z FE udělat motocykl pocitově zcela odlišný od sesterské EXC. Je vyvážená, přesná, komfortní a pomáhá nalézt trakci za všech podmínek.

2. Beta RR 350 EFI
Kultivovaný motor a citlivě nastavené vstřikování jsou základem úspěchu Bety, který korunuje její hravý a přitom velmi přesný podvozek. RR je přátelská, ale zatraceně rychlá. Enduro tělem i duší.

2. KTM 350 EXC-F
Výbušný motor, agilní jízdní vlastnosti – to je kombinace, se kterou boduje KTM. Vyžaduje aktivního a entuziastického jezdce, který to bude akceptovat a dokáže využít. Ostré náčiní pro cross-country.

4. Sherco 300 SEF-R
Velmi točivý motor a skvělý agilní podvozek – to jsou silné stránky Sherca. Oproti konkurenci mu chybí výkon a zdvihový objem, tedy výkon na MX trati a točivý moment v enduropasážích.

 

 Autor:Peter Mayer, Didi Lacher, Martin Tománek

Zdroj: http://www.motocykl-online.cz/